V úterý 31. srpna 2010 jsme dětskou mší svatou vstoupili do nového školního roku. Zarytí statistici by dodali, že poprvé byla dětská o letních prázdninách a od pěti hodin...

Hluboké koření vkročilo do svého devátého ročníku. Ano, už před osmi lety se tehdy šestičlenná skupina sešla a doprovázela bohoslužbu. Za tu dobu jsme mnoho prožili, dobrého i těžkého, mnoho nových dobrých lidí poznali... Něco jsme museli vložit, svůj volný čas, své nápady, ale zato jsme byli obdařeni od Pána nesmírně většími dary.

Když jsem ve tři hodiny (a pět minut :-)) vstupoval do klubovny na zkoušku, otevřel jsem dveře a nestačil se divit! Kromě „stálého osazenstva“ poprvé Kikča s elektrickou kytarou, čtvery housle i s Luckou, holky Anežka a Verča, kluci Pavlík s Péťou, zpěvačka Káťa... Byl to radostný pohled na tolik krásných a nadšených tváří. Podobné dojetí se opakovalo při mši svaté, kdy byly plné přední i zadní řady...

Hluboké koření vstoupilo do devátého ročníku. Chci mu popřát, aby se vždycky snažilo o naplnění svého jména – hluboce se klanit Bohu. Kéž vždycky spoléhá na Pannu Marii, když na památku Panny Marie Růžencové zpívalo poprvé, a na Pána Ježíše, neboť na památku Nejsvětějšího jména Ježíš poprvé používalo jméno Hluboké koření. Jak symbolické.

Tato dětská mše svatá byla pro mě tak trochu rozlučková, takže díky moc za všechno, co jsem díky vám dostal. Díky!