Ahoj kluci, ahoj holky, ahoj bobečci,

někteří z nás se probouzejí ze zimního nepísaného spánku a opět se můžete těšit na jejich textíky. Myslím, že název dnečního článku je více než výmluvný a můžeme se chopit rovnou jednotlivých částí.



Tři
»Dnes zde otec Jiří Heblt slouží,
poutavý příběh tu vypráví,
kázání kolem svátostin krouží:
„Žehnej svým blízkým, buď vnímavý!“«

Před třemi roky jste možná byli spolu se mnou na májové v Podskale. Kdo by řekl, že celebrující kněz bude za dva roky naším farářem?



Jedna
»Pak přišly kobylky. No fuj, oni po nás chtěli, abychom je jedli! To si dělají srandu, ne? To bych nikdy nepozřel. Fuj. A oni si je fakt někteří nejmenovaní jedinci vzali! Já je nechápu...«

Taky tomu už skoro nevěříte? Už je to rok, co jsme se seznamovali na Hoješíně s Mojžíšem. To je tak dávno... Ale kobylky jsou stále jako živé.



Čtyři
»Musel jsem tedy obětovat hraní na prvním koncertě. Ovšem nenechal jsem si ho ujít alespoň v roli posluchače a v sobotu po obědě vyrazil společně s Bojou supermoderním terénním vozem značky Škoda 105. Vzali jsme s sebou nemrznoucí vybavení pro mrznoucí hudebníky, hudebničky, zpěváky a zpěvačky. Jak doufám, tak byl čaj dostatečně kořeněný. Cesta se zdála být až moc pohodová, do Luže jsme dorazili bez problémů. Tam nás čekala zrada – uzavírka. Nenechali jsme se ale zastrašit a vydali se vlastní trasou. Směr jsme nabrali správný, ale úkol cestovat nejkratší cestou pro nás byl příliš potupný a ponižující. Mimo to se ona turistická stezka vydala z prudkého svahu dolů mezi stromy a dle mého odhadu by auto nepřejelo lávku nebo brod, či jakým způsobem cesta pokračovala. Vydali jsme se tedy mnohem dobrodružnější, rozbahněnou cestou. Po chvilce nás cestička již nemohla ani cejtit a vyhodila nás na asfaltku. Ještě předtím jsme stihli zaregistrovat přítomnost pěkné kapličky. Nenechali jsme se odradit a na hřbetu Bílého koně jsme vyrazili kupředu, přímo do Dolů. Odpustili jsme si v nich ale těžbu uhlí a nenechali čekat naše kamarády. Po přímo dobrodružném parkování plném nepředvídatelných dobrodružství jsme se již pěšky vydali ke kostelu.«

Tímto posledním citátem uzavírám dnešní textík. Jestli si chcete uvedené události ucelit ve své rozměrné paměti, setrvejte kurzorem nad odkazy pod textem a zlehka polechtejte levé tlačítko myšičky.