Někdo tráví jarní prázdniny v posteli a dospává, jiný od rána do večera sjíždí sjezdovku, další uteče před sněhem k moři. My jsme se společně vydali do Jeníkova, malé vesničky za Hlinskem. Jako správní účastníci expedice jsme se rozdělili na polární píďalky a rampušáky... Jak to viděli dva zástupci rampušáků?

Jak vypadal běžný den polárního rampušáka?
Markétka: Normálně. Já jsem byla vedoucí. Vstala jsem, občas jsem zpívala na budíčku, potom jsme šli na snídani, hráli jsme hry, byli jsme venku – bobovat a stavět sněhuláka. Potom byl oběd, hráli jsme hry, pak byla večeře a šli jsme spinkat.

Kubík: Běžný den polárního rampušáka vypadal tak, že se ráno vstávalo před osmou hodinou, poté byl sraz v kapli na ranní začátek, potom byla vydatná snídaně. Poté, když se našlo pár dobrovolníků, umylo se nádobí, což byla taková menší ranní rozcvička a ta větší bývala občas před snídaní. A po snídani byla chvilka volna, pak byl nějaký program, například děvčata si dělala šperky třeba z korálků - náramky nebo náhrdelníky a kluci buďto byli venku nebo se hrály nějaké hry. Pak když přišli kluci zvenku, tak byl oběd a polední klid na to, abychom strávili výborný oběd, který nám vařily velice šikovné a hodné tety kuchařky. Pak se buďto šlo ven, nebo se šlo ven, tam se hrály různé hry, například se chvíli bobovalo, pak jsme šli do lesa nebo se šli podívat do Jeníkova nebo jsme šli na procházku třeba na louku za Jeník. Pak, když se to dalo stihnout, jsme se vrátili na svačinu, bylo volno a potom mše svatá, každý den. Po mši byla večeře a po večeři byl čas na umývání nádobí a pak byl večerní program například hraní různých her.


Je něco nového, co jsi během týdenní expedice poznal nebo se naučil? (Nebo jsi už ostřílený polárník?)
Markétka: (nadšeně) Jo! Naučila jsem se drátkovat a korálkovat.

Kubík: Ostřílený určitě nejsem, na polární expedici jsem byl poprvé a teda kdybych měl jet ještě do polárních kruhů, mám se co doučovat, protože je to opravdu nebezpečné.


Chutnala Ti polární strava? Bylo to hodně odlišné od toho, co doma jíš?
Markétka: Dobrý.

Kubík: Byla to velice dobrá strava, vydatná. Dala nám energii na každý den. Byla velice dobrá.


Co se Ti na expedici (nejvíc) líbilo?
Markétka. To bude těžké. Líbilo se mi všechno.

Kubík: Líbilo se mi, že tam bylo dostatečně volného času, že se tam hráli hry, které ještě třeba nikdo neznal, nebo byly zábavné. A líbilo se mi, že jsme hodně chodili ven a užili si hodně sněhu, protože v Chrudimi se někteří sněhu moc nenabažili. Bydleli jsme ve velice krásné chaloupce, to mě fakt překvapilo. Krásně zařízená, krásné prostory, obrovská jídelna, obrovský společenský sál, dostatečně velké pokoje. Líbilo se mi taky, že jsme hodně chodili do lesa, že jsme si prostě užívali přírodu a sníh…a to se mi všechno moc líbilo. A bylo dobrý, že s námi jeli i pánové farářové, takže to bylo fakt dobrý… A že jsme se víc seznámili… i s nimi.


Zúčastníš se nějaké podobné výpravy za rok?
Markétka: Jo!

Kubík: URČITĚ!


Díky za společný týden, otevřenost a Vám, kteří jste zůstali doma za modlitby...