Okolo 14:45 jsem právě vycházel z Penny marketu, když jsem zahlédl podezřelou tvář. Podezření se stává jistotou! Tuto osobu doprovázejí dvě další, z nichž jednu také poznávám… Jsou to osoby, které šli na silvestra do Tří bubnů. Pomalu se za nimi plížím nízkým porostem keřů. Jen aby mě nezahlédli… přece jenom na listnatých křovinách, ve kterých se právě krčím, v zimě nejsou listy…

O chvíli později… Uáá!! To jsem se lekl.. kolem mě procházejí stále další a další lidi a přidávají se k těm co již znám. (Na kopci u nemocnice se shromáždili nejen všichni, které jsem pozoroval o silvestru a na Nový rok, ale i  mnoho dalších.. Je jich kolem dvaceti!) V rukách drží podivné nástroje a dokonce dvoje sáňky. Doufám, že mě nikdo z nich nezahlídl. Raději změním stanoviště, aby mě nikdo nepodezíral.

Asi jsem toho moc nepropásl. Zrovna jsem v houští u řeky a pozoruji první nesmělé sjezdy po svahu. Opravdu! Ti odvážní lidé jezdí i na jiných vymoženostech než na saních. Pokud mě mé uši nemýlí, tak jezdí na „bobech a pekáčích..“ No podle mého hodnocení, jim to zatím moc nejezdí… (i když už do blízkosti mého stanoviště dojelo více než šest osob!! Ale je opravdu zábavné vidět jejich tváře při sjezdu… Většinou mají tvář plnou sněhu, oči zavřené, napjatý výraz ve tváři a ruce-nohy na všechny strany.

Oho! Co se to děje? Chvíli jsem nedával pozor a už jsou všichni na jedné hromadě. Hm..to se tam radí? No vypadá to spíše, jakoby se koulovali.

Pšt.. Musím se rychle schovat. Jedou ke mně skoro všichni..každý na něčem jiném. Oh..ty jedou ale daleko. Ale pšt, nesmí mě slyšet.

Au au… kam jsem si to sedl? Chtěl jsem být nenápadný, ale sedl jsem si do trní… To píchá do zadku..Půjdu se radši projít, aby mě to tolik nebolelo.

Procházím mezi stromy přibližně v úrovni poloviny kopce, když se semele vřava mezi tou skupinkou, co pozoruji… Z dálky se nedá poznat, čím to bylo způsobeno, ale hned tři osoby se vezou po sněhu jen tak..bez sáněk, jen po zadku. Oh…a jedou další. Podle jejich výrazu usuzuji, že jedou nedobrovolně, ale kotrmelce to jsou pěkné!

Jej, co to je? Takové vytřeštěné oči jsem dlouho neviděl.. a zkoušejí to další!! Co na tom jenom vidí…
To je taková zábava jet na sáňkách- jedem čelem vpřed a druhý zády k němu? Podle smíchu (tenhle už jsem někde slyšel) a ostatních ukazatelů radosti na jejich tvářích se zdá, že ano.

Jejich aktivita slábne a rozcházejí se domů. Už se trochu stmívá a opravdu mi začíná být zima… Nohy necítím.. Půjdu domů, dám si horký čaj…Navíc začalo sněžit… Oh, jen aby se mi nepromočil můj zápisníček!!!