Tato neděle je charakterizována radostí. Hned při příchodu kněze k oltáři se může zpívat vstupní antifona: „Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!“ (Flp 4,4.5) Ve vstupní modlitbě prosíme: „Všemohoucí Bože, dej nám svou milost, abychom se mohli radovat.“ V první čtení slyšíme „Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu.“ (Iz 61,10) Místo žalmu se zpívá Mariin Magnificat po setkání s andělem: „Velebí má duše Hospodina - a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli.“ (Lk 1,46) A druhé čtení? „Stále se radujte.“ (1 Sol 5,16)

Ale proč se radovat? Vstupní antifona ještě pokračuje: „Pán je blízko.“ Vstupní modlitba dodává: „abychom se mohli radovat z naší spásy.“ První čtení říká, že „mě oblékl v roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti.“ S Marií se radujeme, že Bůh shlédl na svou nepatrnou služebnici. Ve druhém čtení jsme vyzýváni k neustálé radosti, modlitbě a děkování.

V evangeliu nasloucháme vyprávění o Janu Křtiteli v podání sv. evangelisty Jana. Jaká je jeho radost? On může být svědkem Pána. On hlásá, že „mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte; ten, který má přijít po mně; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.“ (Jan 1,26n)

Pěknou neděli radosti – ze svědectví o Kristu.

Liturgická čtení
První čtení: Iz 61,1-2a.10-11
Žalm: Lk 1,46-48a.48b-50.53-54
Druhé čtení: 1 Sol 5,16-24
Evangelium: Jan 1,6-8.19-28