Hluboké koření
  Hluboké koření vás vítá na svých stránkách.
 Zpět na seznam článků...
O svátostech v Písmu: křest (1. díl)
Všechny předobrazy Staré smlouvy nacházejí své uskutečnění v Ježíši Kristu. Ježíš začíná svoji veřejnou činnost poté, co se dal pokřtít v Jordánu svatým Janem Křtitelem, a po svém zmrtvýchvstání svěřuje apoštolům toto poslání: „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ (Mt 28,19-20) (srov. Mk 16, 15–16)

Náš Pán se u svatého Jana dobrovolně podrobil křtu, určenému hříšníkům, aby naplnil všechnu spravedlnost (srov. Mt 3, 15). Svým křtem dává Kristus najevo, že „zmařil sám sebe“ (srov. Flp 2, 7). Duch, který se vznášel nad vodami prvního stvoření, sestupuje nyní na Krista jako předehra nového stvoření a Otec veřejně ukazuje Ježíše jako svého „milovaného Syna“ (srov. Mt 3, 16–17).

Svými Velikonocemi otevřel Kristus prameny křtu všem lidem. Mluvil totiž o svém utrpení, které měl podstoupit v Jeruzalémě, jako o „křtu“, kterým má být pokřtěn (srov. Mk 10, 38; Lk 12, 50). Krev a voda, jež vytryskly z probodeného boku ukřižovaného Ježíše (srov. Jan 19, 34), jsou znameními křtu a eucharistie, svátostí nového života (srov. 1 Jan 5, 6–8): od té chvíle je možno „narodit se z vody a z Ducha“, aby člověk vstoupil do nebeského království (srov. Jan 3, 5).

„Uvaž, když jsi byl pokřtěn, odkud pochází křest, ne-li z Kristova kříže, z Kristovy smrti. Celé tajemství je v tom, že trpěl za tebe. V něm jsi vykoupen, v něm jsi spasen.“ (sv. Ambrož, De sacramentis, 2, 2, 6; PL 16, 425–426)

Církev slavila a udělovala svatý křest ode dne letnic. Svatý Petr totiž říká zástupu, který byl ohromen jeho kázáním: „Obraťte se! A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy, a jako dar dostanete Ducha svatého.“ (Sk 2, 38) Apoštolové a jejich spolupracovníci nabízejí křest každému, kdo věří v Ježíše: židům, bohabojným, pohanům (srov. Sk 2, 41; Sk 8, 12–13; Sk 10, 48; Sk 16, 15). Křest je vždy spojen s vírou: „Uvěř v Pána Ježíše, a dojdeš spásy ty i celý tvůj dům,“ prohlašuje svatý Pavel k žalářníkovi ve Filipech. Vyprávění pokračuje: „Hned se dal pokřtít on i všichni jeho lidé.“ (Sk 16, 31–33)

Podle apoštola svatého Pavla má věřící skrze křest účast na Kristově smrti, s ním je pohřben a s ním vstane z mrtvých: „Copak nevíte, že my všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti? Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem.“ (Řím 6, 3–4) (srov. Kol 2, 12)

Pokřtění se „oblékli v Krista“ (srov. Gal 3, 27). Působením Ducha svatého je křest obmytím, které očišťuje, posvěcuje a ospravedlňuje (srov. 1 Kor 6, 11; 1 Kor 12, 13).

Křest je tedy koupel vodou, v níž „nepomíjející semeno“ Božího slova má své oživující důsledky (srov. 1 Petr 1, 23; Ef 5, 26). Svatý Augustin říká o křtu: „Slovo se spojí s živlem a vznikne svátost.“ (Accedit verbum ad elementum, et fit sacramentum, sv. Augustin, In Evangelium Iohannis tractatus, 80, 3)



-----------------
Pramen: Katechismus katolické církve, kapitoly Kristův křest, Křest v církvi (paragrafy 1223–1228)
Odkazy
Katechismus katolické církve (paragraf 1223)
Zajímavé téma poskytl 96. díl soutěže.
Druhý díl sedmidílného seriálu.
Zatím chybí jakýkoliv komentář. Chcete-li jeden přidat, nejprve se přihlašte.
Pašije 2021 Pašije 2019
http://www.farnost-chrudim.cz/
Přihlášení
Login
Registrace