Leden -> Díky, Pane, za Janu a naši pololetní výpravu do Prahy. Za krásné výstavy, posezení ve Slávii i protiválečné odznaky :-).

Únor -> Díky, Pane, za každou dětskou mši. Za Bětku, která se konečně přestala bát a hraje na kytaru s námi. Za P.Jendu, který přijíždí a rozdává se...

Březen -> Díky, Pane, za Pašije. Díky, že jsme mohli nacvičovat a zpřítomňovat Tvé poslední chvíle. Bylo skvělé vidět tolik nadšených dětí. Týden co týden nová zkouška, jejich radost a zářivé oči...i když jsem se zezačátku bála, Ty jsi to dokázal proměnit...

Duben -> Díky, Pane, za setkání IN! - za Todora, po němž Bětka pojmenovala kytaru, za "žluté sestry", které jsme nechtěně s Liduškou vytvořily a které prorazily s reklamou na Hluboké koření až do Proglasu :-).

Květen -> Díky, Pane, za možnost doprovázet mši svatou na Podskale. Díky za veselou oslavu Petrových narozenin. Díky, za víkend s Mojžíšem, kterého jsem se účastnila "jen" duchem...

Červen -> Díky, Pane, za Tvé kněze a jejich silný příklad. Díky za P.Smolu a jeho službu naší farnosti. Krásná rozlučka, do které se zapojilo tolik lidí...

Červenec -> Díky, Pane, za odpočinek. Hluboké koření opouští Chrudim a rozjíždí se různými směry. Čtyři z nás měli jet na duchovní obnovu. Po různých odvoláních jsme jeli dva. Díky, že si používáš různé nástroje, abys nás k Sobě zavolal...

Srpen -> Díky, Pane, že jsem znovu začala ministrovat a můžu být zase u oltáře... Koncert ve Vysokém Veselí, který nemám uložený v hlavě, ale v počítači, mnoho akcí, zpívání s Nepominou, limonády s pány faráři :-).

Září -> Díky, Pane, za dar Ducha svatého. Spolčo, které se díky Tobě znovu rozběhlo. Hlídání kostela u svatého Michaela, získávání nových zkušeností, pouštění prezentace o kostelích chrudimské farnosti. Svátost biřmování...napětí a nervozita, které se nesly přípravami Jsi znovu proměnil. Velké díky patří bezesporu Hlubokému koření, protože právě ono mě v těch dnech ohromně povzbuzovalo. Návštěva Svatého Otce, Brno i Boleslav, krásné mrazivé probuzení vedle putujícího Koření :-) a papežova slova o následování Krista...

Říjen -> Díky, Pane, za radost. Naše cesta do Brodu, společné zpívání, kolotoče na podzim, městečko Palermo u Ručků, DMC. Díky za duchovní obnovu pro holky, za sestřičky, otevřené povídání, Boniho a jeho povolání :-). Díky za dar života a holkám za večer, který pro mě připravily :-).

Listopad -> Díky, Pane, za zkoušku. Plná plánů, zaplněného kalendáře a zakořeněného "chci", jsem najednou v nemocnici. Celkem nevysvětlitelně, nové a nové infuze, střídání pokojů...zastav se. Byl Jsi tam. Přišel Jsi s mým kmotrem i v Koření, které přineslo na uplakané oddělení radost a Tvou lásku. Snad ještě nikdy jsem tak jasně z nikoho necítila Tebe...

Prosinec -> Díky, Pane, za službu. Výroba věnců a společné díky, krásné roráty a dobíhání do školy :-). Úžasná pohádka a pěkná mikulášská, společné večerní chvály a Vojtovo povzbuzení. Nacvičování Amošy a koled. Obavy, které se na Štědrý den rozplynuly. Zpívání v nemocnici a LDN, která utlumila předvánoční sprint. Liduščina starostlivost a první "mami" :-). Vánoční rozhovory na náměstí. Půlnoční, plný kostel, úžasné famfáry, čtení, společná neutuchající radost po mši :-). Každé ministrování, každé Gloria, každé povídání a poskakování před kostelem. Příprava japonského Silvestra, svěcení nově opravených bytů na faře. Idea procházky s růžencem, vytyčení trasy. Jana, která šla ministrovat! Pořád z toho mám obrovskou radost :-).

Díky, Pane, že nám pořád žehnáš!